Kořeny a křídla




Všichni známe tu chvíli, kdy cítíme, že je v danou chvíli potřeba druhého člověka „jen“ obejmout. Ať už je smutný nebo má naopak radost, chceme se objímat! Děti si pro objetí chodí co chvíli. Nezapomněly ještě, že objímání nám všem dělá moc dobře. Objímání nás sbližuje nejenom na[…]

…na střední školu jsou u nás už skoro za dveřmi a Ella tak za nedlouho dokončí základní vzdělávání v té nejklasičtější z klasických základních škol, kam den co den chodí už skoro devět let. Ty nejdůležitější přijímačky už má ale dávno za sebou… Být přijatá taková, jaká je[…]

Placenta… …je jediný náš orgán, který tělo dobrovolně vyloučí poté, co splní svůj účel. Věděly jste, že rána v děloze po odloučení placenty může mít až 22 centimetrů v průměru? Z tohoto pohledu dostávají všechny ty pečující poporodní tradice ještě větší smysl. Možná bychom se k sobě chovali/y[…]

Už jste si dnes udělali čas na vzáJemnost? Čas jsou peníze! Učili nás a my tomu uvěřili. A tak ten čas naháníme jak nadmutou kozu, protože času stejně jako peněz přeci nikdy není dost. Nebo je to jinak? Jak si vlastně můžeme udělat čas? A jak si můžeme[…]

Ta chvíle, kdy se muž a žena rozhodnou, ať už vědomě či nevědomě, že společně zasadí semínko nového života, které bude mít své kořeny v jejich vzáJemném vztahu a bude z něj a v něm vyrůstat. Když se ze vztahu dvou lidí vytrácí jemnost, pomalu, ale jistě se[…]

V posledních pár letech se k nám namáhavě vrací tradiční poporodní péče o ženu v šestinedělí většinou inspirována tradicemi z cizích zemí jako je Mexiko nebo Thajsko. Pojďme se společně vrátit v čase a podívat se na to, jak to bylo u nás. Období těhotenství, porodu i šestinedělí bylo[…]

  Tyhle ryzí a surové fotky „nahé pravdy“ o šestinedělí v lidech silně rezonují. Jsme zvyklí na přikrášlenou skutečnost, která v nás probouzí nerealistická očekávání. Jaké rozčarování pak zažíváme, když šestinedělí vypadá právě takhle! Jsme celé bolavé, rozkocané, nadšení střídá strach a všechno se to v nás mele,[…]

  Srdcem našeho domova je kuchyně a když se z ní rozline vůně čerstvě upečeného chleba, pak cítím, jak v našem domě ožívá vděčnost za to, že můžeme být spolu a těšit se z něčeho tak na první pohled zdánlivě obyčejného jako je chléb. Připravíme si všechny potřebné[…]

 A proč nezachraňuji deštné pralesy? My lidé si toužíme pomáhat, je to naše přirozenost. V dnešní době je snadné pomáhat i na druhém konci světa. Jenže…když jsem potkala člověka, který v Africe sázel stromy, byla jsem unesená tou vznešenou myšlenkou. Jak nádherné. Dokud mi nevyprávěl, že se rozvedl s[…]

Jak jsou na tom vaše „džbánky“? Staráte se o to, aby v nich byla živá voda? Nebo jsou dokonce naprasklé? Mají utržené ucho a špatně se s nimi chodí pro vodu? Máte svůj pramen, kde můžete „dotankovat“?  Hlavně pro nás rodiče je někdy těžké udržovat svůj džbánek v[…]