Za deset dní mi bude čtyřicet. Další kulatiny přímo před mnou. A tak si chci vzít tu jejich kulatou dokonalost k srdci a zakulatit se. Moje čerstvá křídla pořád ještě zasychají. Zvykám si na ně. Na ten pocit, že můžu, že smím a nežádám nikoho o svolení a[…]

Kolikrát se hodně z nás domnívá, že na to, aby člověk změnil svůj život potřebuje určitě lepší práci a víc peněz a pak už to všechno půjde jako po makrele a miliónové impérium a koktejl s paraplíčkem na pláži už dychtivě čekají! Míváme pocit, že když si koupíme[…]

hlesla Elča a s rukama špinavýma od rudky se ke mně přitulila, zatímco její první klauzurní práce tak trochu posměšně trůnila na stojanu vzhledem k tomu, co mi právě řekla. Ten pokreslený kus papíru věděl svoje. A já taky. „Zmáhá tě to, co?!“, povídám jí a snažím se[…]

Svých pocestných se ptám: „Co pro sebe můžeš dneska udělat, aby ti bylo dobře?“. Velmi často se setkávám s tím, že chvíli tápou a pak řeknou třeba: „Půjdu si zaběhat!“, „Dám si do těla v posilce.“, „Dneska se nepřežeru!“… Pečují tím ale skutečně o sebe samé?Hodněkrát je to[…]

Když se mi v roce 2003 narodila v Podolí Ellinka můj život se obrátil vzhůru nohama. Dodnes mám hluboko v paměti vypálený ten okamžik, kdy to malé, fialové a bezvládné tělíčko doktorka držela mezi mýma nohama jako vykuchaného králíka a všude kolem zavládlo tíživé ticho než se všichni[…]