Co si přeju do nového roku?


Již brzy se starý rok překulí do toho nového a máme ve zvyku si něco přát.

A tak si přeju, abychom se naučili rozlišovat skutečné potřeby od přání.

Abychom měli dost síly na to vydržet ten nátlak na to, že si všechna přání musíme splnit hned teď nebo co nejdříve.

Abychom uměli počkat a dívat se na to, kde ta naše přání vůbec koření a nezaměňovali je s tím, co doopravdy potřebujeme. Většinou totiž časem zjistíme, že si toho přejeme spoustu, ale máloco z toho opravdu potřebujeme.

Dostáváme se tak do koloběhu depresí z toho, že si nemůžeme splnit všechno. Jenže se snažíme zaplnit svou vnitřní prázdnotu něčím, co tu skutečnou hodnotu nemá. A nemůže nám to tedy naplnit naše očekávání, která do plnění přání vkládáme.

Je ale nová doba – new age, a v ní stojí přání výš než potřeby. V téhle době platí, že můžeš mít, co chceš a po čem toužíš – klidně i jahody v zimě! A tak si pořád jen přejeme všechno nejlepší a zapomínáme na to, že ani to nejlepší nemusí být pro nás nakonec dobré.

Obyčejné potřeby ale neroztáčí kola ekonomiky tak, jak chce kapitál. Jsou příliš obyčejné na to, aby vygenerovaly velké zisky. A tak na jejich místo nastoupila přání.

To už je jiná písnička! A dnes víc než kdy jindy platí – koho chleba jíš, toho píseň zpívej.

Já jsem celý letošní rok zpomalovala. Učila jsem se, co mi opravdu v životě chybí a co vlastně potřebuju. Naučila jsem se přát si toho málo, protože mám víc než dost. A mám ze života mnohem větší radost. Už zpívám jiný nápěv. Ten mých předků. Kteří možná byli chudí materiálně, ale nezapomněli na to skutečné Boha-tství.

A všichni někde v koutku duše víme, že zdraví a lásku si nekoupíme. Jsou to dary, kterých je třeba si vážit.

A tak je na nás, zda budeme umět zvážit, kterou píseň budeme v novém roce zpívat. Pějme píseň dokola…protože platí, že co dáváš, to dostaneš a co zaseješ, to sklidíš. A komu píseň schází, zaplatí dva mázy!

Můžeme se rozhodnout, zda chceme příští rok zase jen platit za příslib štěstí a žít rychle a zběsile podle diktátu módy všeho druhu a nebo zpomalíme a začneme víc naslouchat sobě samým než marketingovým mágům. Přejdeme do jiného módu…A pak se budou dít věci!

To přeju nám i té naší nádherné planetě zázraků!