Na cestě


🎹 Můj člauvík se z cesty do ciziny snad nejvíc těšil na to až si zahraje na letišti na piáno. A bylo to krásný.Mojí Ellince bude v zimě šestnáct a už chodí „do práce“, i když je to „jen“ brigáda. Nebyla snad ještě nedávno v kolíbce?!
Zakyho jsme doprovodili na airsoft tábor a tradičně byl jedním z mála a dost možná jediným dítětem, které nemělo víc prášků než Horníček a které netrápí alergie.Tohle pokládám za svůj velký životní úspěch. Že mám nádherný a zdravý děti.

Je to požehnání, na kterým jsem si teda taky tvrdě mákla. A dobře vím, že kdybych některé věci tak neprožívala a nevěnovala se jim, dala bych dětem do vínku úplně jiný základy.

Nemůžu svým dětem dát věno v podobě baráků, aut a peněz na účtě, ale věnovala jsem se jim, když to bylo nejvíc potřeba a dala jim tím možnost, aby si uchovaly svou vnitřní integritu. Nemusí pak, jako spousta z nás, ztrácet čas „hledáním sebe samých“ a skládáním těch rozmlácených kousků svojí duše, utrácet peníze za zbytné zbytečnosti, které slibují pocity štěstí.

Můžou prostě jen žít.

Být.

A vědět, že mají schopnosti na to postarat se o sebe.

Nebojím se o ně, protože jsem s nimi nikdy nevedla boj proti jejich přirozenosti.

Vím, že se ve světě neztratí, když se vyznají samy v sobě. A já jim od jejich miminkovského věku pomáhám v tom, aby se znaly dobře. Aby si byly vědomé sebe samých.

🌊 Protože každý z nás má přístup ke svému vnitřnímu kompasu, který nám pomáhá navigovat na tom kolikrát rozbouřeném moři života.

Můj úkol byl, aby moje děti neztratily klíč ke kajutě, kde ten kompas leží. A až přijde bouřka, a ona přijde, aby věděly, kde najdou domov. Svůj přístav, kde stojím u plotny a chystám něco dobrého na zub a kam se mohou kdykoliv vrátit.

Potkala jsem spousty pocestných, kteří poztráceli nejenom klíče, ale i sebe samé.

👨‍👩‍👧‍👦  Pořád jsou to něčí děti, které zoufale hledají cestu domů, kde je bezpečí a bezpečí = péče. Kde máma peče koláče a táta čte dětem pohádky víc než se hádá s mámou.

Přeju všem mým pocestným, aby si pamatovali, že nic není ztraceno, co nemůže být znovu nalezeno. Kdo hledá, najde!

Neztrácet naději, protože dokud jsme tu, můžeme ovlivnit děj svého života. A znovu najít ten ztracený 🎼 ke svému srdci. Otevřít ho a začít se radovat. Mít se rádi. 💞

Protože láskou to všechno začíná i končí. To ona je Alfou a Omegou našeho života.

A když se nám nedostává lásky, naše duše se tříští a začínáme se ztrácet ve víru událostí. Bojíme se jít dál. Přestáváme věřit. V sebe. I tomu, že náš svět je nádherná rajská zahrada, kde je všeho dost pro nás pro všechny. Propadneme chamtivosti s vidinou, že abychom byli šťastní, musíme toho hodně mít a vlastnit. A přitom nám lidem je nejvlastnější mít jeden druhého. Mít se…Mít se rádi.

Pak máme dost a můžeme mít radost z těch nejobyčejnějších věcí, které jsou ve skutečnosti tak neobyčejné. Třeba jako byla písnička zahraná na otlučené piáno na letišti…

S láskou M.