Zero waste – mytí nádobí


💁‍♀️ Tuhle jsem si koupila v akci kartáč na drhnutí zeleniny a postupem času k němu přibyla celkem pěkná zero waste výbava na mytí nádobí.

🍽 Sice máme i myčku, ale těch pár talířů kolikrát umyju v ruce, protože je to rychlejší.

Marseillské mýdlo se u dětí nesetkalo s nadšením, protože svým nezaměnitelným odérem jim připomíná mýdlo z anglického muzea v Beamish, o kterém se celníci na letišti domnívali, že je to pořádná kostka Semtexu a málem jim kvůli tomu povyku uletělo letadlo. Zase ale mají, co vyprávět. Však čuchat ho nemusí, že jo! 😂

Na zero waste úplně neujíždím, takže tablety do myčky, jar nebo prášek na praní si raději koupím hotový. Dneska už je takový výběr, že to není žádný problém. Navíc jsem si po přestěhování na vesnici u maloměsta přála, aby v něm otevřeli Kaufland – protože tenkrát v něm měli už dost bio produktů a ovoce a zeleniny a my museli na nákupy jezdit až do Třebové – a taky DM drogerku. Tu nám otevřeli letos a dcera to glosovala slovy: „Hele mami, že ty sis přála ještě bazén?! Tak se ti splnil Kauf i DéEm, tak třeba bude i ten bazén!“. A ten je na obci v jednání, tudíž Vesmír zamakal i tímhle směrem, ale netlačím na pilu. Takže přání se plní, jen někdy bacha na to, co si přejeme! Někdy se přání týkající se třeba odpočinku může manifestovat tím, že si zlomíme nohu…

🧝‍♀️ Určitě nejsem kovaná biožena, na to příliš miluju Coca-Colu. Skvěle totiž odvápňuje varnou konvici – stačí k ní přidat trochu kyseliny citrónové. A s ledem a citrónem je nepřekonatelná na všechny depky světa. Vždycky, když si ji dávám, tak se mi vybaví hláška z Matrixu o tom drinku, který odmašťuje motory a ničí mozkové buňky. I love it!

Ale je fakt, že tohle je takových mých pár drobností, které mi dělají radost a dopřávají mi ten slastný pocit, jak se podílím svým uvědomělým bytím na záchraně planety.

No jednou jsem šla na nějaký lesanský sraz a jedna z těch žen se na mě podívala a řekla mi: „Ty jo, nejseš ty nějaká moc namalovaná ?!“. Ano, normálně se maluju a holím si nohy a ták, takže jsem tenkrát nezapadla a došlo mi, že o to asi ani úplně nestojím. Nikdy jsem nepoznala podobnou skupinku lidí, kteří by vůči ostatním měli tolik výhrad a předsudků a přitom sami měli kolikrát máslo na hlavě.

Ohlala! Jsem já to nakonec ale přece jen kus zmalovaný lesany.

A jestli vás to tím směrem taky táhne, tak mějte odvahu udělat si to po svém. Nikdo neříká, že hned musíte žužlat kořínky a popíjet rosu z kontryhelových listů za svitu luny, aby ten život jó za něco stál.

A jestli říká, pak je otázka, zda to tak bude vyhovovat i vám nebo jen egu dotyčného.

Mějte fajn zbytek večera! A zero waste zdar!
S láskou M.