Máslo nad zlato


Máslo – luxusní zboží?

   

Přiznám se, že skutečnou cenu potravin neznám.

A tak je velmi těžké přemýšlet o tom, zda je máslo teď drahé nebo to ještě vlastně ujde. Jedno vím ale jistě.
Když jsem se odstěhovala na venkov, chtěla jsem žít jako moje babička Andulka. Prostě. Soběstačně. Představovala jsem si, jak si pěstuji vlastní jídlo, mám zvířata, včely…prostě můj malý ráj na zemi.
Pak přišlo od snění k realizaci. A mně se protáčely panenky. To, kolik mě stál třeba skleník, se v zelenině vrátí bůhví kdy. Došlo mi, že to, co bylo pro moje předky běžné a dostupné, je pro mě luxus.

Když přišlo na naše drahé máslo, tak mi manžel říká: „No co, budeme si ho dělat sami!“

A tehdy přišla ta chvíle, kdy jsem mu musela říct, že soběstačnost je náročný koníček, který člověk tvrdě platí. Alespoň několik prvních let než pořídí vše potřebné, protože naši předci nám nic neodkázali a nic jsme nezdědili. Neměla jsem na začátku ani tu blbou motyku…jeho představy, jak tím, že si ledacos vyrobím sama, ušetříme, se prostě nezakládají na skutečnosti. Je to totiž právě naopak.

Tak jsem muži udělala radost. Měli v akci smetanu ke šlehání. Vyrobila jsem ze dvou smetan po 200 gramech 130 gramů másla. Jeho cena, pokud počítám jen smetanu, by byla 38 Kč. Ještě bych mohla zkusit mléko z mlékomatu, ale nejbližší je v Žamberku a tak ho bereme jen tehdy, když máme cestu.

To samé nás čeká s medem. Člověk ještě ani neví, zda mu včely přežijí zimu, ale každý už se ptá, kdy bude med, s představou, že bude za babku. Když bych ale rozpočítala vstupní náklady, péči o včely, svůj čas…stála by sklenice majlant. Nejsem totiž zastáncem dotací a tak jsem na včely žádnou dotaci nebrala. To jsem před těmi lety totiž nemusela volit NE Evropské unii.

Jestli něco dává v dnešní době logiku, pak jsou to komunitní zahrady a návrat k funkčnímu modelu vesnice.

No a já si zatím užívám alespoň to, že bylinek mám tolik, že si můžu dovolit přerozdělování v rodině. Jestli jednou budu taky taková babča, která naplní košík vejci, masem, medem, ovocem a zeleninou? Tak to by bylo vážně něco! Já vím, že lidé mají různé sny, chtějí být zpěváky, spisovateli, guru Járy…no a já chci být prostě jen babička, která má včely, slepice a králíky. Snad tenhle starý svět nezmizí příliš rychle pod tíhou regulací.

I když pořád ještě věřím, něco mi říká, že našim pánům se nebude líbit, že má člověk vlastní zdroje jídla. Pán chce člověka závislého…A jak říká můj syn: „Naše máma se už nehoupá na nitkách…“, kdyby to bylo tak jednoduché můj chlapče.

Pokud si chcete zkusit vyrobit domácí máslo stejně jako my, pak tady je recept.

Budete potřebovat:

  • 2x 30% smetanu na šlehání po 200 ml
  • ruční tyčový mixér nebo speciální šlehač na máslo
  1. Smetanu vylijeme do připravené nádoby a ponorným mixérem šleháme tak dlouho, dokud se nezačne oddělovat podmáslí, které si průběžně sléváme – je výborné nejen k pití, ale třeba i do koupele.
  2. Když je máslo už dostatečně hutné, hrudku hněteme na prkýnku pod proudem studené vody. Vyloučí se zbytky syrovátky.
  3. Máslo můžeme ještě několikrát prošlehat mixérem než z něj vytéká jen minimum tekutiny.
  4. Nejlepší je máslo čerstvé, ale my ho rádi používáme i na grilování smíchané s bylinkami z naší zahrady.
  5. Uchováváme v lednici, ve které ale stejně dlouho nevydrží!