Příprava čaje pro včely

Na tento posilující a léčivý čaj jsem dostala tip od mého učitele včelaře, který ho každoročně připravuje svým včelám, aby podpořil jejich zdraví a imunitu.

A tak jsem se rozhodla, že ho našim včelkám připravím z bylinek, které rostou na naší zahradě.

Recept:

Na necelé dva litry potřebujeme

  • 3 hrnky přírodního nerafinovaného cukru /vyrábí např. VUC Praha/
  • 1 hrnek medu /nejlépe vlastního nebo od ověřeného včelaře/
  • 4 hrnky dešťové nebo studniční vody /kohoutkovou vodu případně necháme odstát alespoň dva dny/
  • 1/2 lžičky sušené máty
  • 1/2 lžičky sušené kopřivy
  • 1/2 lžičky sušeného tymiánu
  • 1/2 lžičky sušeného heřmánku
  • špetku růžové himalájské soli
  • kapku esenciálního oleje citronová tráva

Sušené bylinky zalijeme dvěma hrnky vroucí vody a necháme v zakryté nádobě odstát alespoň deset minut. V hrnci rozpustíme cukr, med a sůl ve dvou hrncích teplé vody. Bylinkový odvar slijeme přes jemné sítko a přidáme k rozpuštěnému cukru s medem a solí. Nakonec přidáme kapku esenciálního oleje. Vychladlý čajík slijeme do připravené nádoby. Mně se na uchovávání osvědčila třílitrová lahev od sirupu Jupí, která je velmi praktická i na rozlévání a dobře se také přenáší. Čaj včelám můžeme přidat do sirupu nebo ho podávat i samostatně. Nejvhodnějším obdobím pro podávání čaje je pozdní léto, kdy včelám postupně slábne snůška, ale stále ještě vylétávají za pastvou. Ohledně používání cukru panují mezi včelaři věčné dohady a tak se člověk musí sám rozhodnout, jak k této otázce přistupovat. Já jsem nakonec zvolila český, přírodní nerafinovaný cukr, protože ho zkrátka sami doma používáme a vyhovuje mi, že pochází z české krajiny.

A jak vidíte na fotkách, tak včely si na čaji rády pochutnaly na venkovním pítku. V Čechách jsem se s venkovním krmením zatím nesetkala a většina včelařů u nás krmí pouze v úlu, protože se obávají toho, že včely díky venkovnímu krmení budou zběsile slídit, navíc člověk nemá vyloženě přehled kolik toho zkrmil a hlavně komu, na pítko mohou létat i cizí včely nebo vosy a včelař pak trne strachy, aby nedošlo k tomu, že se do úlu tyto cizí včely vtírnou a začnou si odnášet zásoby, nemluvě o strachu z přenosu parazitů a nemocí. Jejich obavy samozřejmě chápu, na druhou stranu včelař nemá pod kontrolou to, kam včely zalétávají na pastvu a tak se nikdy nedá vyloučit to, že se včely během pastvy setkávají i se včelami, které se právě trápí nějakou nákazou. Ale je to stejné jako s lidmi. Člověk s dobrou imunitou zkrátka stůně mnohem méně než člověk oslabený. Je tedy na místě se ptát, zda svoje včely podporujeme v tom, aby získávaly přirozenou odolnost a měly silnou imunitu nebo je naopak oslabujeme tím, jak se k nim chováme a jak s nimi zacházíme a zda jsme pro včely připravili takové životní prostředí ve kterém mohou naplňovat své přirozené potřeby.

Při venkovním krmení dodržuji pár zásad. Pítko umístím nejméně 30 metrů od úlů do míst v zahradě tam, kde ten den nebude nikdo procházet, protože přeci jen ne každý je nadšený, když vidí tolik včel pohromadě. Na úlech zúžím česno. Krmím ráno, kdy je dostatečně teplo, aby se včely stihly nakrmit a nezůstávaly na pítku do soumraku, kdy se ochladí a ony zkřehnou a nemohou se pak vrátit do úlu. Čaje jim dávám jen tolik, aby se v něm zbytečně netopily a pítko umístím ve výši květin v okolí na které včely létají, to jim pomůže ho najít. Samozřejmě, že sem tam se na pítko přiletí podívat i nějaká vosa nebo přileze mravenec, ale žádné davové šílenství to není, protože včely mezi sebe nikoho nepustí a vosy to moc dobře vědí, i když to zkoušet budou. Včely mohou přirozeně zvýšit počet strážkyň na česnu, ale všimla jsem si, že se jinak chovají úplně stejně jako když je bohatá snůška. Každý si zkrátka hledí svého a nosí, co mu síly stačí.

Tento posilující čaj pro včely je něco jako naše doplňky stravy a tak všeho s mírou!

To nejlepší, co můžeme pro včely udělat je, že vysázíme záhony medonosných květin a postaráme se o to, aby měly dostatek přirozené potravy, která je pro ně tím nejlepším.

VYTISKNOUT RECEPT