Tátové u porodu… …už nejsou v dnešní době žádná vzácnost a čím dál tím častěji ženy u porodu své muže chtějí. Občas přítomnost partnera u porodu může být zdrojem celkem slušného napětí, ať už je to ze strany ženy a nebo muže. A k tomu si dneska povíme[…]

„JÁ SI VLEZU K TOBĚ DO PELÍŠKU, JO?“, hlesla Elča a už si nesla do ložnice svoji teplou peřinu. Bylo to večer před přijímačkama na střední a mně bylo jasný v jakém asi musela být nervu, ač jsem přijímací zkoušky sama nikdy nezažila. Nezažila jsem dokonce ani maturitu.[…]

Příběhům mých pocestných naslouchám už dvacet let. A tak se pro mě lidský jazyk stal spolu s tělem člověka tím nejsilnějším spojencem, který mi pomáhá mé pocestné chápat. Uchopit jejich problémy do dlaní a podívat se jim pod pokličku. Už poznám, kdo tu svou pokličku, drží na místě[…]

Kolik z nás se v dospělosti potýká s tím, že nemáme dostatečnou sebedůvěru? Víc než je zdrávo. Jako děti k vlastním rodičům vzhlížíme a bezmezně jim ve všem důvěřujeme, protože jsou pro nás nositeli veškerých informací o životě. Jsme na svých rodičích závislí a na nich také závisí[…]

Všichni známe tu chvíli, kdy cítíme, že je v danou chvíli potřeba druhého člověka „jen“ obejmout. Ať už je smutný nebo má naopak radost, chceme se objímat! Děti si pro objetí chodí co chvíli. Nezapomněly ještě, že objímání nám všem dělá moc dobře. Objímání nás sbližuje nejenom na[…]