Trávníky nahradily bujné rozkvetlé louky a snad i to přispívá k tomu, že my lidé jsme pořád tak otrávení a otravní sami sobě i druhým a šíříme kolem sebe jen zákys, zášť a jed, který pliveme tou jedovatou slinou po ostatních kdykoliv a kdekoliv se nám zamane. Chybí[…]

byl Ti tenkrát rok a kousek a jak už bylo naším dobrým zvykem, právě jsme byli na jedné z milionů procházek, které jste s námi podnikli. Na svoje zprvu vratké nožky jsi se postavil hned záhy, co jsi chvíli lozil po čtyřech, což Tě nikdy moc nebralo. Vzpomínám[…]

…prostě musím jít a tu svoji havěť nakrmit, abychom si ráno mohli dát k snídani vejce. A to je na tom vlastně to nejlepší, protože mě to uzemňuje a ukotvuje mě to v realitě. Je to skutečný svět, ve kterém zůstávám při zemi. Doslova. Průmysl nám všem totiž[…]

Právě takhle může vypadat cesta zpátky k vlastním kořenům a to, když se vaše vnitřní dítě uzdraví a začne zase mít radost ze života a dělat věci, o kterých si mylně myslelo, že je nedokáže, protože mu dospělí tvrdili /a tohle tvrzení zatvrdilo jeho srdce na kámen/, že[…]