Když jsem v roce 2013 odjížděla do Amazonie, jela jsem tam s tím, že hmyz bude všude a bude mít všechny tvary, velikosti i barvy. Docela mi to dávalo zabrat, protože jsem k hmyzu měla vždy spíš odpor. Pak se mým průvodcem při rituálu s domorodou medicínou Ayahuascou[…]

…už nám zase v diskusích na internetu nedá spát. Kdo je aktivní na sociálních sítích, tak tuhle vlnu jistě zaznamenal. Nedala se přehlédnout, protože se vzedmula s mohutnou silou. Ráda tyhle internetové diskuse pročítám. Jsou totiž hlubokou studnicí lidských příběhů skrz které k nám promlouvá trauma s udivující[…]

A upřímně mohu říct, že od té doby, co se „terapie“ přesunuly do kanclů a ordinací a vymizela z nich hlína, slunce, déšť, řeky, lesy, bylinky, houby, květiny…Země, tak těch uzdravených je jako šafránu, všichni pobíháme od čerta k ďáblu, ze semináře na seminář, od doktora ke specialistovi,[…]

Se svými kořeny jsme ve spojení i tehdy, když si to vědomě neuvědomujeme. Naši předci v nás žijí dál, stejně jako my jednou budeme žít v našich potomcích, vnoučatech, pravnoučatech… Stojí za to vyprávět si rodové příběhy, aby to, co bylo pokřiveno, mohlo být napraveno a křivda se[…]

Příběhům mých pocestných naslouchám už dvacet let. A tak se pro mě lidský jazyk stal spolu s tělem člověka tím nejsilnějším spojencem, který mi pomáhá mé pocestné chápat. Uchopit jejich problémy do dlaní a podívat se jim pod pokličku. Už poznám, kdo tu svou pokličku, drží na místě[…]